Státy ve věci Uber ukazují, že jim vůbec nejde o ochranu spotřebitele

Když se zavádí nová regulace, je třeba vždy najít vhodnou záminku, kterou se zakryje její skutečný důvod. Oblíbenou záminkou pro regulaci je selhání trhu. Nejinak tomu bylo i při zavádění regulací taxislužeb – informační asymetrie mezi řidičem a zákazníkem, častý overpricing, nízká kvalita, hrubé chování apod. byly jasným argumentem, proč zavést regulaci taxislužeb. Ve jménu ochrany spotřebitele.

Stačila však drobná technická inovace: gps, mobilní aplikace a platba kartou předem a selhání trhu rázem neexistuje.

Uber a další podobné služby ukazují, že díky moderním technologiím je regulace taxíků zastaralá a nepotřebná.

Že v jejich modelu žádná informační asymterie, žádné selhání trhu neexistuje – klient platí dopředu nejkratší trasu. A hrubí, nevrlí řidiči jsou díky ratingovému systému velmi rychle odstraněni ze systému.

Logickým krokem států a měst by tedy mělo být na základě těchto zdrcujících důkazů zastaralou regulaci zrušit (a vrátit peníze za „nespotřebované“ koncese).

Reakce států je ale přesně opačná. Nově je třeba zajistit rovné podmínky a omezit nekalou konkurenci, která ohrožuje tradiční taxikáře. O ochraně spotřebitele náhle ani slovo. Nyní chráníme taxikáře.

Je to přesně v duchu zajatecké teorie regulace – samotné regulované subjekty lobbují za to, aby regulace zůstala, protože je chrání před novou konkurencí a zvyšuje jim zisky. Takže pro ekonoma žádné překvapení.

Až čas ukáže, kdo nakonec zvítězí. Osobně fandím pokroku. Tedy Uberu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *