Harry Potter a Metody racionality

Dočetl jsem knihu Harry Potter a Metody racionality. Fanfikce obvykle nečtu, protože jejich kvalita často bývá jemně řečeno mizerná. Metody racionality se ale originální sérii přinejmenším vyrovnají, v některých ohledech ji dokonce možná i o něco převyšují.

Knížka se odehrává v alternativním vesmíru, kde Harry není debil, ale naopak mladý génius – nesnesitelný je však (alespoň zpočátku) přinejmenším stejně jako originální předloha.
 
Děj se tedy ubírá úplně jiným směrem, protože TENTO Harry řeší problémy silou svého intelektu. Líbilo se mi, jak detailně je v příběhu každá postava propracovaná, má vlastní cíle a motivaci a chová se v rámci nich. Boost inteligence prodělal i hlavní padouch, Voldemort, který v tomto podání dává mnohem větší smysl – i když je to stále zákonné zlo, má pro své chování naprosto racionální, byť třeba zvrácené, důvody.
 
Harry Potter v této podobě oslavuje racionalismus, vědeckou metodu, dědictví osvícenství; za nepřítele pak nemá jen Voldemorta, ale samotnou Smrt, kterou bytostně odmítá coby největší jizvu na tváři světa. Koho to zajímá, najde ke každé kapitole na webu i poměrně rozsáhlý poznámkový aparát, odkazy na zajímavé knihy nebo vědecké práce, jejichž poznatky se třeba na děj dané kapitoly dají vztáhnout.
 
Knížka má rozsah zhruba jako prvních 5 knih HP, takže člověku vydrží na opravdu hodně dlouho.
Bohužel, kvůli dinosauřímu autorskému zákonu knížka nejspíš nikdy nevyjde v češtině, byť existují nějaké pokusy o fanouškovský překlad (zatím nedokončený). Anglický originál si však můžete pro osobní potřebu vydat pomocí služeb typu Blurb (a upřímně o tom vážně uvažuji).
Autor knihy, Eliezer Yudkowsky, je sám velmi zajímavý člověk. Nikdy nedokončil střední školu, všechno se naučil sám (srdce unschoolera zaplesá nad pozitivním příkladem) a přesto se krom psaní racionalistické literatury věnuje výzkumu umělé inteligence.