Ekonomická recese

V posledních měsících jsem přehodnotil svůj všeobecně optimistický ekonomický výhled a čím dál více vnímám drobné leč množící se signály nadcházející ekonomické recese. Kdybych měl svá čistě subjektivní očekávání kvantifikovat, dal bych krizi tak 50% pravděpodobnost do konce roku 2020, tedy zatím pořád jen na úrovni „mírně nadprůměrná“.

Situace na trzích (nemovitosti, akcie, práce) mi velmi připomíná rok 2006. Práci sežene do týdne každý, kdo před ní vyloženě neutíká. Ještě vám budou nutit peníze, když doporučíte někoho dalšího. Kvalitní lidé jsou přetahováni, přepláceni a roztáčí se spirála rostoucích odměn. Ve čtvrtích, které sleduji, je v Praze bytů v nabídce násobně více, než před 2 lety, protože nabídkové ceny kupující vyšponovali do naprosto nesmyslných výšin a „trpělivě“ vyčkávají. To je pro mě signál hodně uzrálého trhu, zvlášť v kombinaci rostoucích sazeb a přiškrcování hypoték.

Podobnost situace s rokem 2006 je jedna věc, k odstartování krize je však třeba víc. Osobně bych po očku sledoval těchto několik lakmusových papírků a možných spouštěčů:
– pád Deutsche Bank, tedy něčeho naprosto nepředstavitelného a téměř nemožného (šok!)
– eskalace obchodní války a všeobecné zvyšování cel (to byla vždycky jasná tutovka na krizi)
– kaskáda pádů italských bank
– úvěrový průšvih v Číně (což už prý mělo přijít dávno a zatím stále nic – buďto to bude o to větší nebo se prostě všichni s Čínou pletou)
– studentské půjčky v USA
– čistým signálem (tedy nikoliv spouštěčem, jen slabým náznakem, že párty skončila a lidé začínají střízlivět) by mohl být bankrot Tesly (ehm, tento text nosím už nějaký ten pátek v hlavě, za tu dobu to vypadá, že to Musk možná zvládne i vlastními silami)
– něco úplně jiného (aneb Talebova černá labuť)

Nemyslím, že je možné přesně předpovědět, kdy další recese přijde a už vůbec ne, jak bude hluboká (protože to záleží zejména na tom, jak moc dementně na ní velké státy a centrální banky zareagují), je ale dobré se na ní začít psychicky připravovat.

Kdo sdílí můj pohled na věc a má nějakou tu firmu nebo nemovitost na prodej, teď možná nastal ten pravý čas začít se poohlížet, komu ji střelit a odejít s pořádným balíkem hotovosti. Naopak za posledních 10 let nebyl asi horší čas pro nákup nebo stavbu nemovitosti, než dnes.

Kdo investuje, podívá se spíše po dividendových akciích a naopak se vyvaruje většiny privátních dluhopisů malých českých firem (jedině s kalkulačkou v ruce a po dlouhém background checku). Osobně jsem na vážkách, jak na případnou krizi zareagují kryptoměny, které dosud žádnou (celosvětovou) nezažily. Nacházím argumenty pro i proti, ale normální člověk se jim taky spíše vyhne (já věrný zůstávám, ale nepřeháním to).

No a kdo nemá železnou zásobu na horší časy a je závislý na příjmech ze zaměstnání a s hypotékou na krku, možná je nejvyšší čas využít dnešních euforických podmínek a začít si něco odkládat. Velmi dobře si pamatuji, že minulá krize mnoho lidí velmi nepříjemně zaskočila.

Nemyslím, že by byl čas pro akutní paniku a rozhodně k ní nevyzývám. Spíš to vnímejte jako příležitost pro zamyšlení, jak obstojí naše plány na příští 2 roky, pokud současná tučná léta skončí. Nezapomeňme však, že podobně jako o válce i o krizích platí, že lidé se vždy připravují na tu minulou.

Jak to vidíte vy?

P. S. Po napsání tohoto příspěvku jsem se dozvěděl, že Tomáš Sedláček, což je takový Zlatoslav Lockhart české ekonomie, také očekává blížící se ekonomickou krizi. Vnímám to jako slabý signál proti mé hypotéze.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *