7 let k dobru

Oblíbenou kratochvílí ve vztahu k minulému režimu bývají hádky o to, jestli bylo za komunistů levněji a tudíž lépe. Zjevně nebylo. Nicméně omezit se na pouhé ekonomické ukazatele znamená otevřít Pandořinu skříňku do budoucna. Pokud se ukáže, že čínský model dává lepší ekonomické výsledky, znamená to podle té samé logiky, že je lepší, než ten náš?

Můžeme argumentovat svobodou a tak, ale přiznejme si, že ta je mnohým docela ukradená.

Pak jsou tu věci, které se mění pomalu a pozvolna – tak pomalu, že nejsou v každodenním shonu vidět. Množství sajrajtu, které vypouštíme do vzduchu (Kdo si ještě pamatuje každoroční kritické smogové situace?). Množství hnusů, které vypouštíme do řek (Babička mi na kraji 90. let vyprávěla, že pamatuje časy, kdy se lidi v Labi koupali a plavaly v něm ryby. Tehdy mělo Labe temně fialovou barvu, asi jako když slijete všechny vodovky dohromady, a nevěřil jsem jí to.) Šedivá, bezútěšná paneláková sídliště. Neudržované a chátrající domy na náměstích měst i na vesnicích.

To všechno si pamatuji, mnohé by se asi dalo dokázat grafy, čísly, fotkami. Ale na tom už dnes nezáleží. Pro dnešek jsem si vybral graf úplně jiný.

Je to naděje dožití 35leté člověka v ČR v průběhu 20. a 21. století. Tahle čísla jsou sbíraná daleko do minulosti a není nutné diskutovat o jejich přesnosti. A jen máloco dokáže tak dobře shrnout hned několik dimenzí kvality života v jednom čísle.

Naděje dožití 35letého člověka žijícího v ČR v průběhu 20. a 21. století. Zdroj dat: Úmrtnostní tabulky ČSÚ.

V roce 1989 měl 35letý muž v průměru před sebou dalších 35 let života. Úplně stejně jako v roce 1950. Po mírném zlepšení v průběhu 50. let se vrátilo na poválečnou úroveň, a na ní pak stagnovalo až do roku 1989. Tehdy se stal malý zázrak a tohle číslo začalo setrvale každý rok růst.

Za 30 let to dělá 7 let života k dobru. To je více než 2500 dní.

Pro ženy vypadají čísla během komunismu o něco lépe, ale i tam je vidět dlouhodobá stagnace od 60. let a malý zázrak po roce 1989.

Máme za sebou 30 let relativní svobody, bezprecedentně nejdelší nepřerušené období v moderní historii. Spousta věcí se mi tu nelíbí. Ale jsem vděčný, že žiju v tomhle čase, a ne v tom minulém. Snad nám to tu ještě nějakou dobu vydrží.