Možná je to jen podivná shoda náhod. Nebo výběrový efekt. Ale za posledních pár dnů jsem nabyl dojmu, že existují dvě – podle mě zcela nezbytné dovednosti, které potřebuje každý programátor – a které jsou (minimálně mezi začínajícími programátory) výrazně podceňované. Tedy mluvit budu pouze o PHP programátorech: sám nic jiného (krom QBasicu :-)) neovládám a programátorů jiných jazyků příliš nepotkávám.
Angličtina
První z nich je znalost angličtiny. I když to může vypadat na první pohled jako naprostá blbost, bez angličtiny se prostě nehnete. Manuály, návody, dokumentace, diskuzní fóra, příklady – všechny významnější zdroje informací máte psané v angličtině a budete-li se spoléhat jen na česky psaný text, brzy Vám bude .cz rybníček malý.
Možná i potíže s angličtinou by mohly být jedním (nikoli jediným) faktorem úspěchu frameworku Nette, kterého je poslední dobou plný internet (ano, i my ho používáme)
Faktem je, že znalost angličtiny je u lidí s dokončeným vysokoškolským vzděláním často absolutně tragická. Sám jsem byl svědkem pohovoru, kdy uchazeč si do životopisu suverénně napsal „angličtina – pokročilý“, a tak když kolega přešel do angličtiny a položil mu jednoduchou otázku, omluvil se, že se „nestihl připravit“ a není schopen („zrovna teď“) anglicky mluvit. Věřte, že kdyby to byl jediný případ, tak to ani nezmiňuji …
Proto učíte-li se PHP (jQuery, CSS, cokoli kolem internetu), naučte se spolu s tím i anglicky. Pro základní přelouskání většiny tutoriálů nepotřebuje člověk o moc víc slovíček, než je běžně používaných příkazů v PHPku 🙂
Psaní všemi deseti
Už několikrát jsem byl svědkem tohoto obrázku: bystrý programátor, ohromná „bedna“ – ať mu dáte řešit jakýkoli problém, během pár minut přijde s řešením, které je tak efektivní a elegantní, až srdce zaplesá. Načež se pustí do realizace a tu … ouha! Klik … cvak … … klik, ukazováčky sice hbitě kmitají po klávesnici, ale ani omylem tak rychle, jako když píšete všemi deseti.
Neumět psát kód všemi deseti je neskutečné plýtvání času. To, co napíšete během 10 minut, trvá lidem bez této dovednosti klidně i půl hodiny. Nejen, že tak píšete mnohem pomaleji (i když sám moc dobře vím, že i se dvěma ukazováčky se dají dělat neskutečné divy) – to zase není takový problém, neboť tento handicap pomáhají alespoň částečně odbourat inteligentní IDE.
Mnohem horší ale je, že nesledujete soustavně obrazovku. Napíšete 4 znaky, kouknete na monitor – jejda, překlep. Kouknete na klávesnici, najdete backspace a odmažete 4 znaky. Zpátky na monitor: jo, dobrý, tak znovu. Napíšete 4 znaky …
Nemám žádná tvrdá data, ale jsem přesvědčen o tom, že podobným způsobem člověk přehlédne mnohem víc chyb. Když jednou částí těla automaticky píšete a druhou neustále sledujete kód, je výsledek celkově mnohem efektivnější. Aspoň u mě to tak bylo – dlouhou dobu jsem programoval tak, jak jsem popsal o odstavec výše. Ale jestli jsem se během posledních 5 let naučil něco, co zvýšilo moji efektivitu o několik set procent, tak je to psaní všemi deseti.
Patříte k těm, co neustále hledají nové frameworky, zkouší nové programovací přístupy a postupy, aby zvýšili svoji efektivitu a rychlost, s níž své aplikace vyvíjíte? Zkuste se zamyslet, jestli se takového cíle nedá dosáhnout i jinak, neprogramátorsky.
Angličtina ano tak je moc důležitá, ale psaní všemi 10 je pro programátora naprosto zbytečné, to se může hodit sekretářce která celý den opisuje texty. Programátor většinu času nevyplňuje psaním ale přemýšlením o zadaném problému + hledáním alternativ. Navíc programovací jazyky používají specifické znaky pro které není psaní 10 uzpůsobené.
Naopak bych řekl že učení se psát všemi 10 pro programátora je neskutečné plýtvání času.
Mám to hold opačně: vymyslet efektivní řešení mi přijde neskutečně snadnější, než ho potom přetavit do podoby kódu a ten kód napsat.
Když dělám na nějakém projektu 20 hodin, tak možná 2 hodiny přemýšlím a zbytek píšu. Vemte si, že i takový relativně jednoduchý projekt může být klidně i 40 – 50 kb (někdy i více) nového zdrojového kódu.
Jistě, samozřejmě to může znamenat i to, že jsem houby programátor a že jsem prostě nad daným problémem nepřemýšlel dostatečně dlouho.
Psaní všemi 20 (někteří programátoři píší i nohama) není na škodu, ale jak podotýká eMan, programátor není sekretářka.
Mě se jako nejefektivnější činnost při programování osvědčilo třídění. Vše má svoji přihrádku, kde jsou uložené kusy kódu případně celé šablony tříd, funkcí atd. Poté jen potřebné přetáhnu myší a doplním dvěma prsty potřebné parametry.
Naopak největším nepřítelem efektivity při programování je začít psát bez přípravy na zelené louce. Já když dělám na nějakém projektu 20 hodin, tak si vše nejdříve připravím (10 hodin), 5 hodin přemýšlím a 5 hodin píšu. Dělám-li v budoucnu na něčem podobném, už nemusím připravovat, přemýšlet ani moc psát, pouze to přetáhnu myší. Samozřejmě tento postup priktikovat hned. Je třeba nějaký čas k zýskání potřebných komponent a hlavně to chce trpělivost.