Na začátku roku nás s manželkou napadlo udělat si pořádnou domácí pizzu. Dobrá věc se podařila, a tak jsme minulý víkend pozvali pár přátel na repete. A protože jsem už dostal prosbu o recept, rozhodl jsem se jej sepsat pro všechny, komu by se snad mohl hodit.
Přestože recept je kombinací několika různých článků, nemohu nezmínit 2 články: { nejlepší } těsto na pizzu a { nejlepší } omáčka na pizzu, které pro mě byly hlavním zdrojem inspirace pro první pokus.
Těsto na pizzu
Na 2 pizzy budete potřebovat:
- 360 g hladké mouky
- 21 gramů čerstvého droždí (použil jsem to se slonem, dostupné na Košíku, Rohlíku i Koloniálu, ale jakékoliv jiné bude taky ok)
- 240 ml vlažné vody (získáme smícháním 90 ml vařící vody a 150 ml studené vody z vodovodu)
- 15 gramů cukru (3 čajové lžičky)
- 9 gramů soli (2 čajové lžičky)
- 2 lžíce olivového oleje (osobně nedám dopustit na Monini Delicato – 500 ml se dá v akci koupit za 110 Kč)
Nejprve si z vody, cukru a droždí vytvoříme kvásek. Smícháme a necháme na 10-15 minut odstát v teple.
Jakmile bude připravený, měl by docela hodně bublat. Přidáme k němu mouku, olej a sůl a vše promícháme. Jelikož mixér jsem při prvním pokusu málem zavařil, zpracoval jsem těsto holýma rukama – jen je potřeba je předtím řádně umýt. Potrvá to asi 10 až 15 minut, než se všechny suroviny řádně spojí a těsto bude bez hrudek.
Správné těsto je hodně vláčné, mazlavé. Odolejte pokušení a nepřidávejte v tuto chvíli žádnou mouku.
Nechte 1-2 hodiny kynout. Já těsto vždy vkládám v keramické míse do lázně s teplou vodou (z vodovodu) a těsto kyne raz dva.
Nakonec těsto rozdělte na dvě poloviny. Na vál si dejte pečící papír velikosti plechu a řádně posypte moukou. Položte polovinu na pečící papír a obalte v mouce, aby se přestalo lepit.
Teď přijde ta nejtěžší část. Těsto je třeba ručně vytlačit do co největší plochy. Pokud jste profíci, zvládnete to kroužením ve vzduchu. My ostatní si budeme muset vystačit s ručním „otlapkáváním“. Těsto rovnoměrně vytlačujte od středu k okrajům tak, aby se postupně po malých kouscích roztahovalo do šířky. Chce to trochu cviku, takže zkoušejte. Jakmile se těsto začne na některém místě lepit, posypte ho troškou mouky.
Cílem je ideální kruh pokrývající celý pečící papír. V reálu se nejspíš trefíte do tvaru obecného šiškoidu (viz fotografie v úvodu tohoto článku). Těsto by mělo být co nejtenčí a rovnoměrně rozprostřené po celé ploše.
Rajčatový základ
Zde můžete v zásadě postupovat podle již jednou zmiňovaného článku (akorát suroviny podělte dvěma až třema).
Na 2 pizzy budete potřebovat:
- 1 konzervu loupaných rajčat (400 gramů)
- 1 stroužek česneku
- 1 cibule nakrájená najemno
- 200 ml kuřecího vývaru (ten nebo ten, pokud nemáte vlastní)
- 5 g soli
- čerstvě mletý pepř (na mlýnku asi na 30 až 40 otočení)
- 1 ČL oregano
- 1 ČL bazalka
- 15 g cukru
Ve vyšším hrnci rozehřejte olej, přidejte cibuli a smažte, až bude cibule lehounce dohněda. Přidejte rozdrcený stroužek česneku a promíchejte. Vlijte kuřecí vývar a nechte asi 10 minut vařit. Pak přidejte rajčata (klidně celou konzervu, není třeba cedit), sůl, pepř, cukr, oregano, bazalku a pořádně promíchejte. Množství surovin je dle mojí chuti, doporučuji napoprvé přidávat opatrně a průběžně ochutnávat.
Za občasného míchání vařte asi půl hodiny na mírném plameni. Nechte vychladnout a na konci rozmixujte, aby v omáčce nebyly žádné větší kusy (hlavně od cibule).
Pizza s rajčatovým základem
Na pizzu s rajčatovým základem dejte, co máte rádi. Pro inspiraci přidávám naši sestavu na Pizzu capricciosa.
Na 1 pizzu spotřebujete:
- rajčatový základ
- 100 g dobré šunky
- 2 střední žampiony (asi 60 g)
- 1 balení mozzarelly (125 g)
- zelené olivy (tohle balení mi vystačí na dvě pizza)
- půlku malé konzervy kukuřice
Vyválenou placku pizzy potřeme rajčatovým základem, po celé ploše až úplně k okrajům (nemáme rádi velké okraje na pizze). Posypeme lístky čerstvé bazalky (kdybychom ji dali navrch, tak se spálí). Obložíme na plátky nakrájenou mozzarellou. Posypeme nadrobno nakrájenou šunkou. Přidáme na plátky nakrájané žampiony a na kolečka nakrájené olivy. Posypeme kukuřicí.
Troubu rozehřejeme na maximum (obvykle 250 °C; běžně se pizza peče na teploty 350-400 °C, ale té v domácích podmínkách nedosáhneme) a vložíme plech s pizzou. Pečeme 10-15 minut, průběžně kontrolujeme barvu těsta a vytáhneme, až bude vypadat hotově.
Smetanový základ
Pizzu se smetanovým základem jsme dělali tento víkend poprvé, takže je možné, že postup ještě trochu vytuním.
Na dvě pizzy budete potřebat:
- kelímek smetany (33 %, 200-250 ml)
- 1 balení mozzarelly
- 1 stroužek česneku
Mozzarellu nakrájejte na malé kostičky a přidejte do nádoby (např. půllitru) ke smetaně. Vhoďte rozdrcený stroužek česneku. Teď v této fázi doporučuji rozmixovat (já to napoprvé neudělal a smetana mi pak při pečení stekla z těsta). Měla by vzniknout taková hustá hmota.
Kuřecí pizza s baby špenátem na smetanovém základě
Pizzu si samozřejmě udělejte podle chuti, zde opět přikládám jeden recept pro inspiraci.
Na 1 pizzu spotřebujete:
- smetanový základ
- 1 kuřecí prso (případně 1,5 pokud kupujete 3 prsa na 2 pizzy, aspoň bude pizza bohatší)
- sušená bazalka
- špenát (rozhodně doporučuji čerstvý baby špenát)
- olivový olej
- 1 balení hermelínu
Nakrájejte kuřecí prsa na kousky a posypte sušenou bazalkou. Osmahněte tak, aby byly kuřecí kousky zcela hotové.
Dále si připravíme špenát. Na hlubší pánvi pořádně rozehřejeme olivový olej. Vhodíme lístky špenátu a vydatně promícháváme. Smažíme na prudkém plameni asi 2 minuty, dokud lístky nezavadnou (ale ještě předtím, než by se z nich stala ošklivá břečka). Této úpravě se říká sauté (nepodařilo se mi najít český ekvivalent) a jedná se o krátkodobý prudký tepelný šok. Cílem je získat špenát krásně zelený, měkký a poddajný a zároveň šťavnatý (voda by měla zůstat uvnitř, neměl by pustit žádnou šťávu).
Rozválené těsto potřete smetanovým základem rovnoměrně po celé ploše. Dále poklademe lístky špenátu a posypeme kuřecími kousky. Navrch můžeme přidat na plátky nakrájený hermelín.
Famózní. A když se doplní kapary (s čímž jen trochu zlobím ty, kdo je nemusí:-)), je to dokonalé. Žerty stranou, ta pizza je fakt super;-)
Recept vypadá zajímavě. Chystám se na něj… dopadlo nějak tunění smetanového základu?
Zatím ne, smetanový základ má rád z našeho okolí málokdo a nebyla znovu příležitost.
Ahoj. Díky za recepty. Vyzkouším. Proč máš tak složitý rajčatový základ? Hledal ksem na internetu a existují mnohem jednodušší varianty. Je tvůj základ nějaký zvláštní od nějakého profi italského kuchaře?
Děkuji za komentář. Určitě existují i jednodušší varianty. Na tuto jsem narazil jako na první od pro mě důvěryhodně vypovídajícího zdroje. Vyzkoušel jsem a byl jsem spokojen. Pizzu nedělám tak často, takže jiné jsem zatím neměl příležitost vyzkoušet. Ale je to dobrý tip pro příště.
Zbylý rajčatový základ jsem jednou použil jako omáčku do špaget … a je to zabiják. Oba jsme s manželkou museli jít hned spát 🙂