Dá se programovat na full-time?

Tímto článkem riskuji, že budu vypadat jako lenoch a flákač. Ale jsem přesvědčený o tom, že se nedá dlouhodobě programovat na full-time. Tedy v rozsahu 40+ hodin týdně času efektivně stráveného programováním.

Vycházím z vlastní mnohaleté zkušenosti.

Za ta léta jsem samozřejmě měl spoustu období, kdy jsem pracoval výrazně více než 8 hodin denně (výjimkou nebyly ani 12hodinové a delší šichty při dohánění deadlinu).

Krátkodobě se to zvládnout dá. Třeba několik týdnů. Měsíc nebo dva.

Ale dlouhodobě ne. Vyhoření není žádná sranda a případů mezi ajťáky je překvapivě mnohem víc, než by člověk čekal. Ani já jsem k němu párkrát neměl daleko.

Považoval jsem se za slabocha, snažil se to překonat a zlomit. Dnes to chápu tak, že existuje nějaká přirozená dlouhodobě udržitelná hranice. Každý ji asi budeme mít jinde. U mě jsou to (na základě podrobných dat za poslední rok) zhruba 4 hodiny denně.

Po této době u mě rapidně klesá schopnost vymýšlet dobrá řešení, a v dlouhém horizontu i potěšení a uspokojení z práce.

Bavím se o času opravdu stráveném programováním, tj. analýzou, návrhem, psaním kódu, testováním atd. – tedy čas, kdy mi běží časomíra a který účtuji svým klientům. Nepočítám do toho čajíčky, kafíčka a další pauzy.

Osobně si myslím, že i většina full-time programátorů stráví programováním efektivně také ty 4 hodiny denně. Akorát, že oni musí v práci zůstat celých 8 hodin, což jim snižuje realizovanou hodinovou sazbu.

Když potřebuji některý den pracovat déle, rozvrhnu si ho tak, že nejsložitější části dělám ráno a na odpoledne si nechám rutinní a méně náročné úkoly.

Kdybych mohl poradit svému mladšímu já, který právě začal programovat na volné noze, vzkázal bych mu toto:

Počítej ve svých kalkulacích se 4 až 6 hodinami programování denně, ne více! Přizpůsob tomu svou hodinovku i slíbené deadliny.