K nástupu robotů a hrozbě masivní nezaměstnanosti

Je příznačné, že toto téma řeší politici v době, kdy ekonomiky po celém světě řeší problém přesně opačný – naprostý nedostatek lidí.

A navrhují drakonická opatření, která již nepůjdou nikdy zrušit. Například všeobecný základní příjem.

Ale budiž, dejme tomu, že se trend v příštích letech zcela obrátí (zatím tomu nic nenasvědčuje) a roboti začnou masivně nahrazovat lidi a lidi začnou přicházet o práci.

Měli bychom být preventivně předposraní a navrhovat „řešení“ v podobě všeobecného základního příjmu již nyní?

Ne. Protože takové celospolečenské „řešení“ nutně ovlivní chování lidí. A zavře dveře k možným řešením tržním, která by mohla fungovat efektivně a zároveň udržitelně. Bez nutnosti zavádět bezprecedentní míru přerozdělování. Stát by vytěsňovacím efektem zabránil vzniku optimálního řešení a my se tak museli navždy spokojit s řešením suboptimálním (tedy všeobecným základním příjmem).

Všeobecný základní příjem může být chápán nanejvýš jako záchranná brzda. Jako nouzové řešení, kdy se ukáže, že pesimisté měli pravdu, všechno jde do kytek a lidé si nedokázali na individuální úrovni poradit sami. Nikoliv jako řešení první a „do foroty“.

Mohou mít pesimisté pravdu?

Může se stát, že velmi rychlým nástupem robotů a umělé inteligence se většina populace ocitne na dlažbě?

Ač optimista, připouštím, že čistě teoreticky může. (Byť tomu nevěřím.)

Velká část společnosti je rigidní a neschopná se adaptovat na rychlé změny. Rychlost adopce nových technologií sice stoupá, ale lidé ani zákony se příliš nemění.

Ze tří základních ekonomických zdrojů (půdy, práce a kapitálu) disponuje většina obyvatel pouze tou prací. Většina obyvatel nemá žádnou půdu a žádný kapitál.

Nejrigidnější složkou společnosti je školství. Škola nás neučí, jak spravovat a rozmnožovat kapitál. Škola nás učí pouze to, jak se připravit na práci, která za pár let možná ani nebude existovat.

Toto vnímám jako riziko. A je jasné, že všeobecný základní příjem žádný z těchto problémů nevyřeší. Naopak. Spíše je prohloubí a oddálí skutečné řešení.

Očekáváme-li, že v blízké budoucnosti bude většina práce nahrazena kapitálem, je logickou reakcí snažit se navýšit podíl kapitálu na svých příjmech. Aby lidé mohli na této změně participovat. Aby výpadek příjmu z práce mohli nahradit příjmy novými.

Sdílená ekonomika. Crowdfunding. Digitální aktiva (kryptoměny a tokeny). To všechno jsou existující cesty, jak toho mohou jednotlivci dosáhnout.

A je více než symptomatické, že státní aparát, úředníci a politici, se tyto nové cesty snaží omezit, regulovat, zaškrtit. A úplně nejlépe zakázat. Namísto, aby je podporovali. Nebo ještě lépe, aby je nechali na pokoji.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.