Inflace = dlouhodobý nepřetržitý růst cenové hladiny spojený s nadměrnou emisí peněz. Dneska už se snad všichni shodují na tom, že inflace je výlučně peněžní jev – jedinou konečnou příčinou inflace je nadměrný růst peněžní zásoby.
Opakem inflace je deflace – pokles cenové hladiny. Kombinace inflace a stagnace důchodu se označuje jako stagflace.
Výpočet inflace: pomocí deflátoru HDP nebo indexu spotřebních cen CPI.
Neoklasický přístup
Kvantitativní teorie peněz: peníze jsou neutrální (klasická dichotomie). Růst peněžní nabídky ovlivňuje pouze cenovou hladinu. Pozdější rozvoj (monetaristé) připouštějí ovlivnění reálných veličin pouze v krátkém období, v dlouhém pouze cenovou hladinu.
Keynesovský přístup
Opozice proti kvantitativní teorie peněz. Agregátní poptávka AD = C + I + G + X – některé z položek závisí významně na úrokové míře. Z toho dovozují, že měnová politika (která ovlivňuje IR a očekávanou IR) ovlivní i agregátní poptávku a tedy reálný důchod. Růst peněžní nabídky se částečně promítne do růstu cenové hladiny a částečně do růstu reálného výstupu.
Phillipsova křivka
Caganův model