Neoklasické teorie poptávky po penězích
Keynesiánské teorie poptávky po penězích
- Keynesova teorie
- Moderní keynesiánská teorie
Trh peněz
Na trhu peněz se střetává nabídka peněz s poptávkou po penězích. Znázorňuje se grafem, kde na svislé ose je nominální úroková míra a na ose vodorovné je nominální poptávka/nabídka peněz.
V základním zobrazení je obvykle nabídka peněz nezávislá na úrokové míře a je dána exogenně (centrální bankou). Svisle se zobrazí za předpokladu, že komerční banky nevytváří žádné dobrovolné rezervy (tj. rezervy jsou na úrovni PMR)
Poptávka po penězích je dána funkčním vztahem $ M^d = f( IR, Y ) $, kde
- IR je nominální úroková míra (-)
- Y je nominální důchod (+)
Pro fixovanou úroveň důchodu Y se poptávka po penězích zobrazí jako klesající přímka.
Co se stane, když se zvýší úroveň důchodu – poptávka po penězích vzroste, křivka se posune doprava. Pokud by zůstala původní výše úrokové míry i, vznikla by na trhu nerovnováha Md > Ms. V takovém případě subjekty začnou prodávat ostatní finanční aktiva (např. dluhopisy) – na trhu ostatních finančních aktiv (OFA), aby doplnili likviditu. Vzroste nabídka OFA a poklesne jejich cena. S poklesem jejich ceny poroste úroková míra. Subjekty budou prodávat OFA až do doby, kdy se na trhu peněz ustanoví rovnováha Md = Ms, to se stane při úrokové míře i1, která je vyšší než původní.
Marshallův přizpůsobovací mechanismus (přímý)
Růst nabídky peněz -> subjekty drží nadbytek peněz -> komoditní trh -> růst cenové hladiny (neutralita peněz) -> růst nominálního produktu -> růst poptávky po penězích -> subjekty drží poptávané množství peněz
Ricardův přizpůsobovací mechanismus (nepřímý)
Růst nabídky peněz -> nadbytek peněz -> finanční trh -> rostou ceny finančních aktiv -> pokles úrokové míry -> růst investic -> růst cen investičního zboží -> růst nákladů -> růst cen spotřebního zboží -> růst peněžní poptávky -> subjekty drží poptávané množství peněz