Lepší by bylo asi říkat Hypotéza efektivního trhu (Efficient market hypothesis, EMH). Filozoficky spojená s neoklasickou větví ekonomické teorie, předpokládá racionalitu tržních účastníků (racionální očekávání – mohou se mýlit, ale nemýlí se systematicky a „v průměru“ jsou jejich očekávání správná)
Předpoklady
- racionální investoři
- dostatek informací
- nízké transakční náklady
Vývoj hypotézy se dá datovat až do 19. století (1863 – Regnault, 1900 – Bachelier), významně zpopularizoval až E. Fama v 60. letech (proti obecnému přesvědčení se ovšem věnoval primárně zkoumáním odchylek od efektivních trhů)
Charakteristika efektivního trhu
Efektivní trh:
- okamžitě a přesně absorbuje nové kursotvorné informace
- změny tržních cen jsou náhodné (nepredikovatelné)
- na efektivních trzích selhávají jednotlivé obchodní nástroje
- srovnatelné výsledky investorů (rizikově očištěné, v dlouhém období)
Slabá forma efektivnosti
Je-li trh slabě efektivní, pak aktuální ceny odráží všechny informace obsažené v historických datech. Znamená to, že technická analýza nemůže přinést žádnou přidanou hodnotu.
Středněsilná forma efektivnosti
Cenové kurzy obsahují všechny minulé i aktuální veřejně dostupné informace. Selhává tedy nejen technická, ale i fundamentální analýza.
Silná forma efektivnosti
Ceny obsahují všechny minulé, aktuální veřejné i aktuální neveřejné informace. Přidanou hodnotu v takovém případě nepřináší ani insider trading (obchodování na základě neveřejných informací – na většině trzích považován za nelegální praktiku)
Podle různých statistických testů to vypadá, že vyspělé kapitálové trhy odpovídají definici slabé i středně silné formy efektivnosti; silná forma nebyla potvrzena (brokeři, market makeři a insideři realizují nadstandardní výnosy). Pro investory to znamená doporučení investovat pasivním způsobem (indexová ETF apod.), neboť aktivní řízení portfolia nemůže přinést přidanou hodnotu.
EMH je kritizována jako nevědecká, neboť ji nelze vyvrátit (není tzv. falzifikovatelná) sama o sobě – „Joint hypothesis problem„. Pokud sestavíme model oceňování aktiv a vyjdou nám jiné ceny, než pozorujeme, neexistuje způsob, jak určit, jestli je chybný model oceňování nebo je rozdíl způsoben neefektivitou trhu.
Behaviorální ekonomie
Předpoklad racionálních očekávání je napadán zejména ze strany behaviorálních financí, nového ekonomického směru od cca 90. let. Ta kombinuje čistou racionalitu s psychologickými prvky a tvrdí, že lidé mají sklon k systematickému chybování a odklonu od racionality:
- heuristiky – lidé se rozhodují nikoli podle racionální kalkulace, ale s pomocí jednoduchých empirických pravidel, které se v minulosti ukázaly úspěšné
- rámování (framing) – psychologické efekty, které rozhodují o tom, jak bude informace vyhodnocena. Nezávisí na čistém obsahu informace, ale i způsobu, jakým je podána.
- stádový efekt
- nadměrné sebevědomí – způsobující nadbytečné množství obchodů (= vysoké poplatky = ztráta)
Anomálie na efektivních trzích
Na akciových trzích jsou pozorovatelné různé anomálie:
- malé společnosti mají nadprůměrnou výnosovou míru
nejspíše vysvětleno, obecně je o nich méně informací a jsou méně likvidní a investoři proto požadují vyšší výnosovou míru - nízká hodnota ukazatele P/E je dobrým prediktorem budoucí nadprůměrné výnosové míry
- lednový efekt – průměrná výnosová míra v lednu je výrazně vyšší než v ostatních měsících
- pondělní efekt – průměrná výnosová míra v pondělí je výrazně nižší (dokonce záporná): zkoumáno na USA. U nás bakalářské/diplomové práce ukazují spíše na čtvrteční efekt (ve středu bývalo vždy zasedání ČNB – významný kurzotvorný efekt)
- efekt překvapivých výnosů (reakce trhu před a po oznámení)
- efekt instrumentů uzavřených fondů
- efekt fúzí a akvizic
- efekt emise nových akcií
- efekt kotace a dekotace
- denní cyklus – různá průměrná výnosová míra těsně před zavřením trhu a v průběhu dne
Cenové bubliny
Různá vysvětlení:
- Psychologie davu, stádové chování (Gustav le Bohne)
- Kostolany: spekulanti (pevné ruce) x hráči (roztřesené ruce) – hráči se chovají neracionálně
- Keynes: individuální investoři (dle nálady) x institucionální (dle rozumu)
- teorie spekulativních bublin – samonaplňující se charakter (existence pozitivní zpětné vazby)
- teorie hlučného obchodování: chyby hlučných obchodníků se řetězí x smart money jsou racionální – před prasknutím bubliny utečou
Příklady cenových bublin z posledních let: technologická bublina (2000), bublina na trhu nemovitostí (2006), aktuálně například bublina na trhu studentských půjček v USA.
Investiční krize