Top-down approach
- makroekonomická analýza
- sektorová analýza
- individuální analýza
Celkově se jedná o fundamentální akciovou analýzu, hodnotu akcie odvozuje od její vnitřní hodnoty. Klíčové jsou všechny faktory, které ovlivňují ziskovou sílu podniků. Cenu akcie na trhu však ovlivňují pouze dva faktory: nabídka akcií a poptávka po akcicíh – proto je třeba studovat vliv faktorů na tyto strany.
Makroekonomické faktory
- dokáží vysvětlit tak 30-50 % pohybů (ale relativně staré analýzy, těžko říct, jak je to dnes)
- důležité vlivy vývoje ekonomiky (světové, národní) a monetární politiky
- úroková míra, inflace, nezaměstnanost, hdp, poptávka, růst cen reálných aktiv, úvěrová expanze, zdanění, deficit státního rozpočtu, investiční móda, ekonomické a politické šoky
Důležité jsou hlavně neočekávané změny (ty očekávané by již měly být zahrnuty v cenách), proto v případě překvapivých výsledků reagují akciové kurzy poměrně intenzivně (hlavně na nejdůležitější indikátory). Pohyb závisí zejména na směru, jímž nečekaná změna faktoru bude působit na ziskovou sílu podniků.
- Růst úrokové míry – růst úrokových nákladů – pokles zisku (případně přes současnou hodnotu cashflow: růst požadované výnosnosti – pokles současné hodnoty)
- Růst nezaměstnanosti – pokles poptávky – pokles zisku
- Růst HDP – růst ekonomické aktivity – růst zisku
- Růst inflace – krátkodobě spíš negativní dopad, firmy nestačí udržovat reálnou hodnotu (vysvětluje se vlivem zdanění – reálná hodnota odpisů, zásob atd. klesá a tím klesá i reálná hodnota zisku; případně růstem požadované výnosnosti v důsledku zvýšeného rizika)
Odvětvová analýza
Zohledňuje různou reakci odvětví na ekonomický cyklus, z toho vychází i koncept sektorové rotace (podle fáze ekonomického cyklu navyšovat expozice do těch sektorů, které z ní budou nejvíce těžit) – ty vztahy jsou dost rozmělněné a nelze se na ně vždy spoléhat (například: v poslední krizi se velmi dařilo sektoru cestování, který je jinak považován za luxusní zbytné zboží). Nemluvě o problému, jak určit, v jaké fázi ekonomického cyklu se právě nacházíme.
Podle reakcí sektorů na ekonomický cyklus dělíme na:
- cyklická odvětví
- neutrální odvětví
- anticyklická odvětví
Studie Meryll Lynch (viz Musílek) dělí akcie podle průběhu výnosů na cyklické, defenzivní a růstové. Poměrně zajímavou studii na téma výkonosti sektorů publikoval Soustružník na Patrii – část 1, část 2.
Sektorová analýza by měla také vzít v potaz aktuální fázi životního cyklu odvětví – pionýrská etapa (otevírání nových trhů, většinou ztrátové, masivní investice, vysoké riziko), etapa rozvoje (rychlý růst, masivní investice), etapa stabilizace (stabilizace růstu, vysoké volné cashflow, nizké riziko, dividendy) … pak může následovat úpadek nebo další rozvoj.
Další důležité faktory:
- tržní struktura odvětví (vysoká konkurence, oligopol, monopol)
- regulace, politická situace, odbory (regulované odvětví bývá méně rizikové – regulace obecně prospívá primárně regulovaným subjektům, neboť je chrání před konkurencí)
- aktuální móda, „bubliny“, hype cycle u nových technologií
Individuální analýza
Nejdůležitějším faktorem (možná vůbec) je zisk (ale problém – účetní, nebo ekonomický?). Na kurzy obvykle působí hlavně zisková překvapení – zisk reportovaný na jiné úrovni, než bylo obecně očekáváno trhem (očekávané zisky by měly být zahrnuty již do cen akcií). Oceňovací modely založeny častěji spíše na Free Cash Flow než na zisku.
Tři základní přístupy k ocenění akcií:
- pohled do budoucnosti
- pohled do binulosti
- bilanční analýza
Pohled do budoucnosti:
- dividendové diskontní modely, Gordonův model – problém s rozumným odhadem tempa růstu, velmi citlivé na vstupní parametry
- otázka vlivu dividendové politiky na cenu akcií
- otázka vlivu finanční politika na cenu akcií
- čtvrtletní zisky nejsou autokorelované, kritici tvrdí, že pohled do budoucnosti je čistá spekulace neboť budoucnost nelze předvídat
Pohled do minulosti:
- multiplikátory – P/E, P/S a podle toho rozhodnutí, zdali je akcie podhodnocená či nadhodnocená
Bilanční modely:
- účetní hodnota, substanční, reprodukční hodnota, likvidační hodnota
- může mít smysl zejména u problematických podniků (např. pokud se podnik obchoduje pod likvidační hodnotou)
- u zdravého podniku bilance z důvodu opatrnosti nepředstavuje příliš věrný a poctivý obraz: téměř naprostá absence vykazování nehmotného majetku, problém goodwillu apod.
- u fungujících podniků má čím dál menší význam
Technická analýza
Víra, že průběh cen na trzích není náhodný a lze jej předpovídat pomocí minulého průběhu cen. Ceny mají sklon vytvářet opakující se obrazce a trendy:
- grafický přístup (chart analysis – hlava-ramena a další patterny)
- indikátory (RSI, klouzavé průměry, oscilátory, objemové indikátory, sentiment indikátory – např. index oddlot, short sales ratio, put-call ratio)
- supporty/rezistence