Riziko nesolventnosti – riziko, že tržní cena aktiv bude nižší než tržní cena závazků (=> záporný vlastní kapitál). Toto riziko je významné zejména pro finanční instituce, které pracují s velkým podílem cizího kapitálu. U bank se za nesolventnost považuje již pokles vlastního kapitálu pod hranici danou regulátorem.
Kapitálová přiměřenost
Basel I (1988)
- úvěrové riziko
- kapitálová přiměřenost: Kapitál/(Rizikově vážená aktiva + Rizikově vážené ekvivalenty mimobilančních položek) >= 8 %
- rizikové vážení pomocí pevně daných vah dle typu aktiva (0 % – hotovost, domácí státní dluhopisy, 20 % např. sekuritizované hypotéky s AAA ratingem, 50-100 % většina podnikových úvěrů)
- 1993 – zahrnuto tržní riziko
- 1996 – možnost používat vlastní modely
Basel II (2004)
- tři základní pilíře: kapitálová přiměřenost, dohled a tržní disciplína
- kapitálová přiměřenost zahrnuje kreditní, operační a tržní riziko
- důraz na přesnější modely, možnost vlastních (po schválení)
Basel III (2013-8)
- vyšší požadavky na kapitál
- podíl základního kapitálu >4,5 % (up from 2%)
- tier 1 > 6 % (up from 4%)
- kapitálové požadavky 8 % + ochranný pošltář 2,5 % + proticyklický polštář až 2,5 % (diskreční, stanovuje regulátor podle fáze ekonomického cyklu)
- odlišný režim pro systémově významné banky (údajně „tvrdší“)
- zrušit Tier 3
Výpočet regulatorního kapitálu
RK = Tier1 (Core) + Tier2 (dodatkový) + Tier3 (bonus k tržnímu riziku)
- Tier1 – běžný akciový kapitál, zadržené zisky apod.
- Tier2 – podřízený dluh (do výše 50 % Tier1) + účetní rezervy (do výše 1,25 % RVA)
- Tier3 – další část podřízeného dluhu
Vypočet kapitálových požadavků
Celkový požadavek = A (bankovní portfolio) + B (obchodní portfolio)
- A – odpovídá komerčnímu bankovnictví – úvěrové riziko, opravné položky, HTM
B – investiční bankovnictví – úvěrové riziko obchodního portfolia, riziko angažovanosti, obecné úrokové riziko, obecné akciové, měnové, komoditní riziko
KapP A = RVA bankovního portfolia * 0,08
- RVA pro rozvahové položky (čistá hodnota), tak podrozvahové (úvěrový ekvivalent)
- hodnoty vážené rizikovými vahami (0% dobré státy, 20% banky v dobrých státech, 50% ostatní zajištěné, 100% většina ostatních, i nad 100% pro riziková aktiva)
KapP B:
- úvěrové riziko – podobně jako u bankovního portfolia
- tržní rizika – čistý gap * 0,08 (zejména měny a úrokově citlivá aktiva), případně Value at Risk
Vlastní modely
Úvěrové riziko
- Internal Rating Based (IRB) metody
- EL = PD * LGD * EAD (očekávaná ztráta = pravděpodobnost defaultu * ztráta při defaultu * expozice při defaultu)
- jednotlivé parametry modelu buď pevně dané regulátorem nebo vlastní, dle zvolené (a regulátorem schválené) varianty:
- IRBF = jen PD vlastní („Foundation“)
- IRBA = všechny parametry vlastní („Advanced“)
Operační riziko
- Basel II definuje 7 kategorií operačního rizika: internal fraud, external fraud, employment practices, clients&products, damage to physical assets, system failures, execution&delivery&process management
- 3 základní přístupy:
- BIA – Basic indicator approach, nejjednodušší přístup – kapitálový požadavek určen pevným procentem z gross income. Vhodný pro lokální banky bez mezinárodních operací. Basel II doporučuje 15 % z průměrného kladného gross income za poslední 3 roky.
- TSA – Standardized approach – kapitálový požadavek stanoven pro každé oddělení zvlášť podle průměrného gross income (např. Corporate Finance – 18 %, Asset management – 12 % apod.)
- AMA – Advanced measurement approach – kapitálový požadavek odvozen od interních modelů
Tržní riziko
- VaR modely (99 %, 10 dnů) + Specific Risk Charge (corporate risk premium apod.)
Basel III
- navíc Stressed VaR, Incremental Risk Charge, CVA Var (Credit Value Adjustment – zohledňuje riziko protistrany v důsledku platebního selhání)
Problémy kapitálové přiměřenosti
- proticykličnost (v době konjunktury rostou ceny aktiv -> roste kapitálová přiměřenost -> banky více půjčují a investují; naopak v případě deprese, kdy pokles cen aktiv a pokles kapitálové přiměřenosti prohlubuje propad produktu – banky odmítají půjčovat)
- nezahrnuje riziko likvidity
- VaR modely jsou dost nepřesné a nelze se na ně moc spoléhat
- všechno by měl nějakým způsobem reflektovat Basel III