Rubrika: Ekonomie

3+1 základní teorie peněz nominalistická: kupní síla dána panovníkem/státem metalistická: kupní síla je dána kupní silou drahého kovu kvantitativní: kupní síla peněz závisí na jejich množství v oběhu + teorie endogenních peněz kauzální pohled: CB nemůže ovlivňovat množství peněz v oběhu – může sice peníze naskládat „na hromadu“, ale nepřinutí ekonomické subjekty, aby si braly […]

Novodobý (od cca 80. let) výzkumný proud navazující na neoklasickou teorii. Primárním představitelem je R. Lucas. Tvrdí, že peníze jsou neutrální i v krátkém období! Jediný způsob, jak ovlivnit reálné veličiny je money surprise, tj. neočekávaná změna v nabídce peněz. racionální očekávání modely DSGE předpoklad pružných cen veškerá nezaměstnanost je dobrovolná (mezičasová optimalizace) Hospodářská politika […]

Modifikace základního bezpeněžního modelu, peníze hrají aktivní roli v optimalizační úloze. Model tedy porušuje klasickou dichotomii, nicméně stále se dá považovat za neoklasický. Často označovány jako peněžní RBC modely (RBC = real business cycle), protože mají v zásadě stejnou strukturu jako RBC modely, na níž jen superponují peněžní sektor. Model lze spojit hlavně s Lucasem. […]

Základní neoklasický model. Peníze neutrální – nemají vliv na optimalizační úlohu, připojeny až na konci pomocí kvantitativní teorie peněz. Endogenní proměnné C – spotřeba (regulační proměnná) N – počet odpracovaných hodin (regulační proměnná) B – obligace (stavová proměnná) Q – diskontní faktor obligací = 1/(1+i) W – mzda P – cenová hladina Y – produkt […]

Fundamentální analýza Vychází z představy/hypotézy, že existuje „správná“ cena (v tomto případě správná výše měnového kurzu) vycházející z výše ostatních ekonomických veličin. K tomuto problému existuje více přístupů. Parita kupní síly Základní myšlenka: kurzy by měly odpovídat cenovým hladinám (zákon jedné ceny). Absolutní verze Měnový kurz by měl být takový, že jednotka měny má stejnou […]

Platební bilance Souhrn všech ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty za určité období (obvykle 1 rok) Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Chyby a opomenutí Změna devizových rezerv Běžný účet Bilance zboží (= obchodní bilance) Bilance služeb (dohromady = výkonová bilance) Bilance výnosů Bilance transferů Kapitálový účet – kapitálové transfery (dotace od EU, odpuštění dluhů) […]

Cagan se zabýval hlavně epizodami hyperinflace, které poskytují nejsilnější důkaz pro kvantitativní teorii peněz. Obecný přístup k odvození Caganova modelu: vyjdu z rovnice rovnováhy na peněžním trhu a dám ji dohromady s rovnicí očekávání (adaptivní nebo racionální) Rovnice rovnováhy na peněžním trhu (to je nějaký ustálený tvar): $$ \frac{M_t^s}{P_t} = K_0 Y_t^{k_1}(1+R_t)^{k_2} $$ Yt – […]

Inflace = dlouhodobý nepřetržitý růst cenové hladiny spojený s nadměrnou emisí peněz. Dneska už se snad všichni shodují na tom, že inflace je výlučně peněžní jev – jedinou konečnou příčinou inflace je nadměrný růst peněžní zásoby. Opakem inflace je deflace – pokles cenové hladiny. Kombinace inflace a stagnace důchodu se označuje jako stagflace. Výpočet inflace: […]

Pět základních forem aktiv: peníze (nulový výnos) obligace (výnos $r_b$) akcie (výnos $r_e$) reálná aktiva (statky dlouhodobé spotřeby) lidský kapitál: nelikvidní (péče o zdraví, vzdělání) Subjekty optimalizují bohatství do jednotlivých tříd aktiv tak, aby maximalizovaly svůj užitek při omezeném rozpočtu (celkové bohatství) $$ M^d = f( P, W, r_b, r_e, h, p^e )$$ P – […]

Chápe peníze jako specifické likvidní aktivum = porušení neoklasické dichotomie peněz. Teorie preference likvidity – lidé drží peníze proto, aby si udrželi optimální úroveň likvidity. Uvažuje 2 aktiva peníze: likvidní, bezvýnosové aktivum obligace: nesou výnos, nižší likvidita Motivy držby peněz důchodový: $M_D = f(Y)$; subjekty drží peníze, aby s nimi mohli platit. Důchody obvykle přijímány […]